Za příjemného, leč větrného počasí přivítali pořadatelé, zahrádkáři z Chodské Lhoty, návštěvníky pochodu ve stejném dresu. Triko se znakem pochodu a názvem spolku mělo letos premiéru. Vedle vlajky, znaku či samolepky a velké vyřezávané "BŮTY" s pařezem na startu, přibylo letos tričko. Letošního ročníku se zúčastnilo 733 účastníků. 613 pěších, 80 na kole a dalších 40 dorazilo na závěrečný program v zahrádkářském areálu, Lomečku v Německé Hoře.
Všem účastníků jménem pořadatelů srdečně děkuji!
Organizace takové akce vyžaduje týmovou spolupráci a jak známo, již dva lidé tvoří kolektiv a také má každý na věc jiný názor. Proto oceňuji především schopnost kompromisu v zájmu celkového výsledku. Děkuji všem, kteří na této akci přiložili ruku k dílu, a věřím, že tomu bude i v budoucnu. Leč, v našem pořadatelském týmu je 11 lidí starších 70ti let! Dalších několik se k této metě blíží a hlavním tahounům je kolem padesátky. Proto pár řádek ze zákulisí pochodu.
Pro dva z nás, Otu Pecha a Martina Tulačku, začala směna již v noci, protože takové množství zboží není možné nechat bez dozoru. Zvláště pak po letošní zkušenosti, kdy nás v Lomečku navštívil zloděj a odcizil část našeho zařízení, na které si musíme těžce vydělat. Hanba mu!!!
Někteří spěchali na stanoviště doslova v poklusu, jako paní Iveta Bolecová, která před směnou ve stánku absolvovala ještě směnu ve svém zaměstnání.
Naopak byl letos problém s obsazením stanovišť dětmi. Proto těm, kdo na stanovištích razítkovali, moc děkuji.
Nejstarší účastnicí byla paní Miluše Mikulášová z Hluboké u Kdyně. Není slušné u dámy uvádět věk, proto se omlouvám a napíši, že věk je jenom číslo, a to úctyhodné 88. Nejstarším mužem byl Václav Vogeltanz, rovněž z Hluboké. Sám se divil, že je nejstarší. Jo, léta letí všem. Pan Vogeltanz je ročník 1941. V tomto případě rozhodoval pouze měsíc narození.
Dovolte, abych i prostřednictvím tisku pozdravil i ty, kteří již nejsou mezi námi a pro tuto akci udělali velký kus práce - ČEST JEJICH PAMÁTCE. Lidé, kteří pro pochod pracovali, zaslouží vzpomínku, ti kteří pro pochod stále pracují, zaslouží ocenění. Proto se snažíme každým rokem ocenit ty, kteří pro pochod pracují dlouhá léta.
Český zahrádkářský svaz v Chodské Lhotě oceňuje KERAMICKOU BOTIČKOU tyto pořadatele:
Marie Koutníková, za dlouholetou práci pro spolek a pochod
Paní Koutníková je od prvního ročníku aktivní pořadatelkou a svou ochotou pomoci všade tam, kde je třeba, vždy ochotně vypomůže. Vždycky pochodu přála a je jeho nedílnou součástí, nejen jako zapisovatelka na startu.
Jarmila Menšíková, za dlouholetou práci pro pochod
Paní Menšíková je s pochodem spojena, jako zapisovatelka cyklistických tras. Ač zde ve Lhotě žijí s manželem, jako chalupáři, zapojili se do veřejného dění a Lhota i pochod je jejich srdeční záležitostí.
Hana Dočkalová, za práci pro spolek a pochod
Paní Dočkalová je aktivní členka spolku a na pochodu je jednou z party u občerstvení návštěvníků.
Vyhlášen byl také vítěz tipovací soutěže, kterým se stal člen spolku Josef Stuiber, který si tipnul, že přijde 730 lidí, trefil se téměř přesně.
Jak jsem již napsal výše, tato akce je týmová práce a všem pořadatelům ještě jednou děkuji, ale kdyby se mě někdo zeptal, abych řekl tři věci, které mě na letošním ročníku nejvíce "dostaly", bez váhání bych odpověděl: Štěpán Štefl, Milan Lokaj a kapela RELAX.
Štěpán svojí svědomitostí a pracovitostí, ač věkem ještě školák, může být příkladem i pro mnohem starší kluky. Doufám, že se na mě ostatní chlapci a děvčata, ani jeho starší brácha nebudou zlobit, ale Štěpán už ví vše, co je třeba na přípravu lomečku, ví, kam co patří a jak se to dělá, no prostě "tátova škola".
Pan Lokaj sám od sebe upravil okolí autobusové čekárny v osadě Výrov, čekárnu zbavil veškerých odpadků a krásně ji zametl, aby mohla sloužit jako jedno ze stanovišť. V 70 letech se nedá nic jiného říci, než "stará škola".
A konečně hudební skupina RELAX, JE PŘESNĚ TO, CO SE K TÉTO AKCI HODÍ! Hráli výborně a každý si našel tu svojí oblíbenou písničku. Že by "hudební škola".
Jarda Koutník si dal i letos "nášup" a po zdolání 20 kilometrové trasy přidal ještě osmičku. Nezapomněl ani na "štamprličku" pro pořadatele a to v každém kole.
Malou kaňkou byl problém s jedním pejskem, který patrně postrádal pozornost svého páníčka. Proto prosím pejskaře, mezi které sám patřím, aby vzali na zřetel, že při koncentraci tolika lidí se může pes chovat jinak než doma a může přivést do problému svého pána i pořadatele. Zdůrazňuji, že pes za to nikdy nemůže!
Příští ročník se koná 18. 5. 2024. S přáním, abychom také příští rok ZDRÁVI DOŠLI!
Za pořadatele Milan Zajíc, foto Jaroslav Nunvář
