Kdyně

Pomníky

Pomník obětem první a druhé světové války

 

Rozhledny

Rozhledna Koráb

 

 

Sakrální stavby

Kostel sv. Mikuláše

Nejstarší zprávy o kostele pocházejí ze 2. poloviny 14. století. Z této doby se zachovaly křížové klenby presbyteria, gotická okna se zbytky kružeb a část zdiva kostelní lodi. Hranolová věž je patrně výsledkem pozdní gotické výstavby. V. Fisher vež roku 1734 vyvýšil novým krovem s cibulovitou bání. Dále byl kostel v letech 1763–1768 rozšířen o boční kaple, došlo k prodloužení lodi a kostel byl vybaven novým mobiliářem. Stavbu financovali Stadionové, jejichž znak je dosud umístěn na průčelí kostelní fasády. Hlavní oltář, který patrně zhotovil F. Ringelhahna, nese obraz sv. Mikuláše od I. Raaba.

V blízkosti kostela stával kostel sv. Petra a Pavla, zmiňovaný od 14. do 17. století. Jednalo se o svatyni, která byla patrně předchůdcem dnešního kostela. V polovině 17. století je kostel sv. Petra a Pavla připomínán jako pustý a dnes po něm nejsou stopy.

 

Kaple v Kostelní ulici

Pod kostelem sv. Mikuláše v Kostelní ulici stojí kaple, v níž byla donedávna uchovávána dřevěná pieta z konce 14. století. V ulici, nedaleko školy, se nachází ještě kaple z 2. poloviny 18. století, ve které je umístěna dřevěná socha sv.  Jana Nepomuckého v nadživotní velikosti. Socha pochází z kaple, která stála do r. 1873 u dolní kašny na náměstí.

 

Synagoga

Jedná se o objekt bývalé synagogy ve Kdyni, která je podle hodnocení odborníků vyjímečně dochovaným příkladem synagogální architektury v západních Čechách, dokonce údajně 3. nejzachovalejší. Postavena byla v letech 1862–1863 v neorománském slohu poblíž náměstí. Potřebné finance na její stavbu mezi sebou sesbírali členové kdyňské židovské náboženské obce. Zasvěcena byla 21. ledna 1863, ale od roku 1929 se konaly bohoslužby jen o svátcích, naposledy v roce 1936. Uvnitř také bývala od roku 1871 pamětní deska se jmény hlavních stavebníků, kterými byli např. Isak Augstein, Eliáš Klaubr nebo Jakub Hutter. Za 1. světové války tady byli ubytováni uprchlíci. Druhou světovou válku přežila synagoga celkem bez úhony zřejmě jako skladiště. Po válce přešla do majetku Československé církve husitské. Počátkem 60. let byla jako modlitebna církve husitské navržena k prohlášení za kulturní památku, které se však nejspíš neuskutečnilo. Teprve od roku 1993 se z podnětu referátu Okresního úřadu Domažlice začal o stavbu zajímat Památkový ústav v Plzni, pak i Židovská náboženská obec v Plzni, která zprostředkovala velice cennou pomoc Židovského muzea z Prahy, jmenovitě pana PhDr. Arno Paříka. V roce 1994 církev synagogu prodala za 800 000 Kč soukromému vlastníkovi, který ji chtěl přeměnit na pivnici. Město Kdyně nakonec po dlouhých jednáních synagogu vykoupilo, získalo do svého vlastnictví a nechalo zčásti opravit. Ministerstvo kultury ČR ji na základě návrhu Památkového ústavu v Plzni prohlásilo za národní kulturní památku.

V budově synagogy je v současné době umístěno malé muzeum dokumentující historii města Kdyně.

 

Fara

Budova fary se nachází ve Farní ulici. K faře naláží i brána a hospodářské příslušenství. 

 

 

Zříceniny

 

Zřícenina hradu Rýzmberk

Na jižním okraji Chudenické vrchoviny se nachází zřícenina hradu Rýzmberku. Ze Kdyně jsou to 2 km severovýchodním směrem upravenou cestou s možností parkování pod vlastním vrchem. Kamenitou cestou se dostanete nejprve k „Hradní louce“, jež kdysi mohla sloužit ke konání turnajů. Pak se objeví zřícené zdi opevnění, zbytky původní hranolovité stavby a sutiny horního hradu. V polovině 19. století byla vystavěna vyhlídková věž a ve 20. století chata s možností občerstvení turistů, kteří zříceninu hradu navštěvují. 

Založení hradu je spojeno se šlechtickým rodem Drslaviců. Prvním majitelem se roku 1279 (období vlády krále Přemysla Otakara II.) stal Děpolt z Rýzmberka. Hradní posádka měla střežit Všerubský průsmyk, jímž procházela obchodní stezka z Bavorska, a odkud do českých zemí vpadly bavorská vojska.

 

Zřícenina hradu Nový Herštejn

Zřícenina hradu Nový Herštejn se nachází 3 km severovýchodně od Kdyně. S dějinami hradu je úzce spojen rod pánů z Velhartic. Roku 1933 byla tato oblast vyhlášena státní přírodní rezervací. Areál je nejpůsobivější v období podzimu, kdy jej obklopují zlatožluté koruny staletých buků a dubů. 

 

Zřícenina hradu Příkopy

Tato zřícenina se rozprostírá mezi zříceninami hradu Rýzmberk a Nový Herštejn. 

 

Další památky

Radnice

Dvoupatrová budova radnice stojí na náměstí. Při požáru roku 1781 shořela celá jižní strana náměstí i s radnicí. Nová stavba se skládala ze zděného přízemí a dřevěného patra, ale radní se jí rozhodli roku 1850 zbořit. Zakoupili sousední dům čp. 2 a na spojených parcelách vybudovali novou radnici, jejíž stavba byla  dokončena r. 1852. Roku 1871 byla obohacena o plechovou věžičku s hodinovým strojem. Poslední úpravy v podobě nové venkovní fasády proběhly roku 2000.

U radnici stojí brána staré přádelny zdobená sochou ležícího lva. V areálu bývalé přádelny se zachovaly ještě některé staré tovární budovy. Z nich nejvýraznější je hala se štíhlou věží krytou cibulovou bání.

 

Dům č.p. 89 z 18. století

 

Nedaleko od zámečku ve Straokdyňské ulici stojí mohutný přízemní dům s roubenými stěnami "v kožichu". Stavba pochází z konce 18. století a náleží mezi významné ukázky staré zástavby města.