Obsah

Sakrální stavby

KOSTEL SV.  ARCHANDĚLA MICHAELA
Kostel Archanděla MichaelaKostel s gotizujícími prvky byl postaven v letech 1628–1650. Obnoven po požáru v r. 1852.
 
 
 
 
 
 
Kostel sv. AnnyPoutní kostel sv. Anny se nachází u obce Hájek. 
V souvislosti se založením kostela se traduje příběh o Františku Pajerovi, kanor a varhaník ze Všerub, který trpěl trudomyslností a duševními depresmi. Dne 25.7. 1703 navštívil vrch a spatřil zářící oblaka, která jasným světlem zabarvila okolní krajinu. Tímto přírodním úkazem byl z moci Boží uzdraven. Na památku svého uzdravení tam nechal vystavět malou dřevěnou kapli. Zprávy o zázracích se brzy rozšířily po celém okolí Čech i Bavorska. Mnoho lidí se uzdravilo nebo bylo zachráněno před smrtí. Sláva poutního místa postupně rostla a z podnětu všerubského faráře J. Schübla se roku 1712 začalo s výstavbou poutního kostela na Tanaberku. Stavba byla zadána klatovskému staviteli italského původu M. A. Gilmettimu. Kostel byl dokončen v roce 1717. Po smrti faráře Schübla zájem všerubské farnosti o poutní místo opadl.
Obec Všeruby předala chrám koutské vrchnosti roku 1740. Stadionové nechali u kostela vybudovat faru a poutnický dům, který byl později změněn na hospodu. Tanaberk se tak stal samostatnou farností se dvěma knězi a kostel svaté Anny vyhledávaným poutním místem.
Poutní chrám byl v průběhu let poškozen nejen francouzskými vojáky, ale i samotnou přírodou. Několikrát do věže kostela zasáhl blesk. Po požáru (1865) se změnila podoba poutního chrámu. Kostelní rotunda získala kopuli, která převyšovala výšku hlavní věže, ale kvůli velkému zatížení obvodního zdiva chrámu byla roku 1897 sňata.
Tanaberským patronem byl hrabě Filip Stadion, který zemřel 17. září 1839, a jehož ostatky byly uloženy před hlavním oltářem chrámu.
V roce 1898 odkoupili od koutské vrchnosti hostinec na Tanaberku členové domažlické pobočky KČT. Přeměnili jej na ubytovnu a hospůdku. Na den svaté Anny se zde každoročně konaly poutě s bohoslužbami.
Po válce kostel s farou a ubytovacím hostincem opět ožil a patřil mezi oblíbené výletní cíle kdyňských občanů. K hospodě přibyl i kulečník a z kašny před kostelem tekla voda svedená ze samoty Hamlička.
Po druhé světové válce se na tanaberské faře usídlili vojáci, kteří strážili státní hranice. Kostel byl používán jako stáj pro koně. Hlavní oltář a sochy skončily jako topivo v mrazivém počasí. Kolem roku 1950 zmizela z tanaberského vrchu turistická ubytovna a později i fara kostela. Další velké škody napáchali vandalové.
Obrat k lepšímu nastal po roce 1968. Na kostele svaté Anny proběhly rozsáhlejší opravy. Iniciátorem se stal kdyňský farář Josef Břicháček. Dalších 20 let se o poutní kostel starala hrstka kdyňských věřících. V roce 1995 byla provedena další rozsáhlejší oprava poutního chrámu. Korouhvička byla nahrazena zlaceným křížem a kostelní báň opět pozlacena. Vnější interiér byl opraven a nově obílen. Oprava probíhala pod dohledem kdyňského vikáře Miroslava Kratochvíla.
Poutní chrám se otevírá každoročně ve svátek svaté Anny a v sezóně jsou zde slouženy nedělní mše svaté pro věřící poutníky z blízkého okolí.
 
 
KOSTEL SV.  PASTÝŘE V HYRŠOVĚ
Kostel Dobrého PastýřeKostel nechal postavit hyršovský rodák Ondřej Schmidtpeter v roce 1830–1832 na místě, kde stávala šestiboká kaple (z roku 1750).