Navigace

Obsah

Výročí pro rok 2018

PhDr. František Žákavec (23. únor 1878 – 25. prosinec 1937)

Františe Žákavec byl historik umění, autor odborných publikací, profesor dějin umění a výtvarný kritik. V několika studiích zobrazil rodné Kdyňsko a je autorem výtvarnické parafráze chodských bajek. Napsal umělecko-historickou studii –Chodsko v umění výtvarném.

 

Jaromír Jan Hlavsa (30. duben 1908 – 14. leden 1973)

Jaromír Hlavsa byl malíř, grafik, divadelní a filmový kritik, profesor kreslení a tvořil knižní značky (exlibris). Založil Ústav výtvarné výchovy při pedagogické fakultě v Prešově (1952). Jako malíř se věnoval krom malby i reklamní grafice, plakátové tvorbě a divadelním výpravám. V jeho tvorbě se objevovaly výjevy z Kdyňska.

 

Bohumil Kraus (1. čeren 1908 – 6. květen 1986)

Bohumil Kraus byl učitel, odborný publicista v oblasti entomologie, malíř a korespondent Československé akademie věd. Byl též nadaným hudebníkem, který hrál na několik hudebních nástrojů, z nichž měl nejraději dudy. Na konci 60. let 20. století vyhrál soutěž o nejlepšího dudáka Čech a Moravy.

 

František Bartoš (18. červen 1903 - )

Působil jako učitel kreslení (Domažlice, Kdyně, Horšovský Týn) a v Domažlicích uspořádal soubornou výstavu svých prací (1942), některé z nich se nacházejí v Muzeu Chodska.

 

Hanuš Bohman (20. červen 1903 – 14. květen 1980)

Kdyňský rodák maloval podobizny, figurální kompozice, zátiší a krajinomalbu. Vydal sbírku karikatur známých osobností. Byl žákem Maxe Švabinského.

 

Výročí pro rok 2019

Tomáš Adámek (6. březen 1919 – 10. duben 1995)

V listopadu 1939 se zúčastnil demonstrace studentů při pohřbu Jana Opletala. Za účast na demostraci byl zatčen a uvězněn v koncentračním táboře Oranienburg-Sachsenhausen.

 

plk. Josef Hubáček (17. říjen 1909 – 9. duben 1988)

Josef Hubáček byl jedním z významných letců bojujících v zahraničním odboji za druhé světové války ve Francii. Před válkou se věnoval letecké akrobacii, v níž získal titul mistra světa a roku 1936 se zúčastnil olympiády v Berlíně.

 

Alois Bach (12. prosinec 1809 – 6. březen 1893)

Jeden z nejvýznamnějších malířů východního Bavorska 19. století. V rámci své tvorby se věnoval především krajině.

 

Anežka Formánková (13. únor 1904 – 17. prosinec 1971)

Anežka Formánková se významně zapsala do dějin českého letectví. Jednalo se o první československou pilotkou, která mohla létat s turistickým letadlem.

 

Dr. Filip Terč/Philipp Tersch (30. březen 1844 – 28. říjen 1917)

Filip terč byl česko-německý lékař a zakladatel moderní apiterapie. Studoval lékařskou fakultu ve Vídni, stal se asistentem na chirurgické klinice vídeňské všeobecné nemocnice, ale v 70. letech 19. století přesídlil do Mariboru, kde provozoval lékařskou praxi a věnoval se léčbě pomocí včelích produktů. 

 

Georg Leopold Wiesel (1804 – 31. březen 1873)

G. Leopold Wiesel působil jako lékař a spisovatel, kterýpod vlivem Boženy Němcové zpracoval listiny o selském povstání z let 1691–1695. Dvě z jeho statí (ChodenprozessVergessene Geschichten) daly podnět ke vzniku románu Aloise Jiráska, Psohlavci.

 

Karel Weber (6. březen 1834 – 26. listopad 1911)

Živil se jako hudební pedagog a houslista. Patřil mezi skvělé instrumentalisty a šířil věhlas českého muzikantství v zahraničí.

 

Augustin P. Kaplický (23. květen 1854 – 14. únor 1918)

Augustin Kaplický působil jako farář ve Zhůří u Hartmanic, kaplan v Loučimi, básník a spisovatel. Sepsal životopis básníka Rudolfa Mayera. Jeho verše byly v časopisech uveřejněny pod pseudonymem Jaromír Chod. 

 

Jan Weber (27. květen 1824 – 1880)

Živil se jako houslista a hudební pedagog. Stal se primistou Stavovského divadla a v letech 1865–1868 působil jako koncertní mistr a ředitel orchestru Prozatímního divadla.

 

Jan Hofmann (5. srpen 1924 Tlumačov)

Jan Hofmann patřil mezi zakládající členy Mrákovského národopisného souboru, který sám vedl a působil v něm jako zpěvák.

 

Zdena Frýbová (30. srpen 1934 – 22. únor 2010)

Spisovatelka, novinářka a kritička předlistopadových poměrů (Mafie po česku aneb Jeden den Bohuslava Panenky). Kvůli cenzuře byla nucena konec uvedeného románu přepracovat a doslov na konci knihy se snažil její kritiku co nejvíce zmírnit. V době komunismu soutředila své romány do lékařského či vědeckého prostředí. Po změně režimu se ve svých dílech a rozhovorech začala znovu otevřeně vyjadřovat k politickým tématům. 

Psala též humoristickou prózu a její příběhy o foxteriérovi Robinovi patří mezi jedny nejoblíbenějších příběhů. Založila nadaci Robin, jejímž cílem je pomáhat opuštěným a týraným zvířatům. Zemřela po dlouhé nemoci a je pochována na kdyňském hřbitově.