Tipy na výlet

Tipy na výlet

 

ZŘÍCENINY

• Rýzmberk

Zřícenina hradu Rýzmberk se nachází přibližně 2 km severovýchodním směrem od města, na jižním okraji Kdyňské vrchoviny. Pod hradem se nachází tzv. hradní louka, která dříve sloužila pravděpodobně ke konání rytířských turnajů. Založení hradu souvisí s významným šlechtickým rodem Drslaviců. Prvním majitelem Rýzmberka se za vlády Přemysla Otakara I. stal v roce 1279 Děpolt z Rýzmberka. Úkolem hradní posádky byla především ochrana celého Všerubského průsmyku, kterým do Čech procházela stará obchodní stezka z Bavorska. V tomto místě došlo i k několika vpádům bavorských vojsk na české území. Historie hradu je velmi bohatá a je spjata s mnoha významnými šlechtickými rody – např. s pány Švihovskými, Gutštejny, Černíny i Lamingeny z Albenreuthu, jejichž nejvýznamnějším představitelem je právě Wolf Maxmilián, zvaný též Lomikar, jehož jméno je neodmyslitelně spjato s Chodským povstáním a s osobou Jana Sladkého Koziny. Největší zajímavostí hradu je přírodní divadlo, které zde bylo vybudováno v letech 1935 – 1936. Nachází se zde rovné jeviště a stupňovitý terén nad ním je osazen hledištěm s kapacitou až pro 400 diváků. V polovině 19. století byla na Rýzmberku vystavěna vyhlídková věž a ve 20. století přibyla i horská chata s možností občerstvení.

 

• Nový Herštejn

Zřícenina hradu Nový Herštejn se nachází severovýchodním směrem od města Kdyně, v přírodní rezervaci Nový Herštejn. Tato zřícenina je považována za jednu z nejzachovalejších zřícenin v jihozápadních Čechách. Hrad Nový Herštejn byl vystavěn kolem roku 1340 pány z Herštejna. Stavitelem hradu byl údajně Bušek II. z Velhartic. Hrad byl značně poznamenán neustálými spory majitelů s bavorskými knížaty – byl několikrát obléhán a pobořen. Posledním majitelem hradu byl Půta Švihovský z Rýzmberka, který však toto panství v roce 1508 opustil a vrátil se zpět na svůj nedaleký hrad Rýzmberk, který se nachází v těsné blízkosti Nového Herštejna. Nový Herštejn býval velmi důkladně opevněn a dobře vybaven, nacházela se zde dokonce i do skály vytesaná cisterna, která fungovala jako zásobárna pitné vody. V blízkosti obvodních hradeb se nacházela celá řada hospodářských budov. K hradu se váže pověst o tom, jak tehdejší hradní pán, pravděpodobě Jan Herštejnský, chtěl v roce 1474 ochránit své tři dcery před nájezdem bavorských vojsk, nechal je proto zazdít do tzv. Panenské věže. Hrad byl ale Bavory přece jen dobyt a tři panny z panenské věže se po setmění po hradě procházejí údajně až do dnešních dob...

 

• Velký a Malý Kouřim – zříceniny leží nedaleko Černíkova
• Netřeb – zřícenina hradu leží nedaleko Kanic ve stejnojmenné přírodní rezervaci, která chrání 200 kusů tisů.

 

ROZHLEDNY

• Rozhledna Koráb – lístek do rozhledny si lze zakoupit v místní restauraci v Horské chatě Koráb.

Vrch Koráb (773 m. n. m.) s rozhlednou je nejvyšším bodem Kdyňské vrchoviny a symbolem celého mikroregionu. Horská chata pochází z roku 1938 a její přízemí tvoří restaurace s jídelnou, strop výčepu se skládá z původních dřevěných malovaných kazet a jídelna je vybavena dřevěným vyřezávaným nábytkem. V prvním patře horské chaty jsou pokoje určené k ubytování. Vyhlídková věž je zhotovena z ocelových trubeka přímo do rozhledny vedou točité schody, které jsou zakryty plechem. Věž rozhledny je trojboká a je podepřena otevřenou ocelovou kontrukcí. Vyhlídková gondola je zcela zakrytá a nachází se ve výšce 30 m. Z rozhledny je krásný výhled nejen na Kdyni a celý Všerubský průsmyk, ale při dobré viditelnosti lze pozorovat i pásmo Šumavy a Českého lesa

• Vyhlídková věž Rýzmberk – lístek si lze zakoupit v přilehlém občerstvení. Hradní věž poskytuje neobvyklý výhled na krajinu Šumavy a Českého lesa.

 

POUTNÍ MÍSTA

• Dobrá Voda u Pocinovic – zde stojí kaple Bolestné Panny Marie se zázračným pramenem vody s léčivou mocí.
• Tannaberk – poutní kostel sv. Anny se nachází nedaleko Všerub.
• Kostelík sv. Václava na Brůdku – založení kostelíka se váže ke slavné bitvě, ve které v roce 1040 porazil kníže Břetislav I. vojska německého císaře Jindřicha III.

 

ŽIDOVSKÁ HISTORIE

• Židovská synagoga

Bývalá židovská synagoga  ve Kdyni byla vystavěna v roce 1892-1863 v neorománském stylu. Tato synagoga patří mezi nejzachovalejší synagogy v celém Plzeňském kraji, protože jako jedna z mála si dochovala svoji původní podobu. Pro výjimečnost kdyňské synagogy existují dva hlavní důvody: zachovalost interiéru synagogy téměř v původním stylu, včetně lavic, a skutečnost, že se jedná o tzv. podélný typ synagogy spojený se školou a obydlím rabína nebo kantora. Synagoga byla pro veřejnost poprvé otevřena hned v roce 1863, ale od roku 1929 se zde bohuslužby konaly pouze o svátcích a naposledy v roce 1936. V roce 1997 byla budova synagogy odkoupena městem Kdyně a došlo k její rekontrukci, téhož roku byla prohlášena za kulturní památku.V současné době se v kdyňské synagoze nachází několik expozic, které se týkají např. židovského osídlení ve Kdyni, židovským hřbitovům a překladům jejich náhrobků, ale i příběhům kdyňských židů během období 2. světové války. Unikátem kdyňské židovské synagogy je především židovská rituální lázeň, mikve, která se nachází ve sklepě synagogy a slouží k duchovní očistě. Koupel v mikvi je také nezbytným rituálem v případě konverze k judaismu

• Židovský hřbitov – nalézá se dva kilometry od obce Loučim.

 

MUZEUM PŘÍHRANIČÍ

• Muzeum Příhraničí – v nově zrekonstruované budově vedle radnice. S Informačním centrem a expozicí česko-bavorského soužití.

Muzeum příhraničí je zcela unikátním a neobvyklým muzeem. Nejedná se totiž o klasické muzeum, kde jsou veškeré exponáty bezpečně uloženy v uzamykatelných vitrínách, nýbrž o muzeum, kde návštěvníci mají možnost si exponáty osahat, mnohdy dokonce i vyzkoušet. Unikátnost tohoto muzea podtrhuje i fakt, že se nachází přímo v jedné z budov, která dříve patřila Kdyňským přádelnám, konkrétně se zde nacházely byty zaměstnanců přádelenského podniku. Expozice Muzea příhraničí dokumentuje historii města chronologicky již od dob pravěku až po současnost, návštěvník se tak rázem ocitne v dobách dávno minulých a postupně se seznamuje s bohatou historií městěčka i jeho okolí. Velká pozornost je v expozici věnována zejména textilnímu průmyslu, který měl ve městě vždy zvláštní a velmi důležité postavení. K vidění jsou zde např. domácí i průmyslové tkalcovské stroje, kolovraty, nástroje nezbytné pro zpracování vlny, dřeva apod. V těsné blízkosti Muzea příhraničí, v bývalém statku u Tochorů, se nachází další velmi zajímavá expozice, která vykresluje život zemědělců, způsob péče o dobytek a těžký život dávných dob bez nejrůznějších strojů, kdy se lidé mohli spoléhat jen na své vlastní síly. K vidění jsou zde nejrůznější zemědělské nástroje, které si návštěvníci mohou i osahat, ale také způsob ustájení dobytka či zpracovávání ovoce a samozřejmě i mnoho dalšího.