Slovníček pojmů

Slovníček pojmů

Synagoga

Řecky synagógé, shromáždění, shromaždiště, židovská modlitebna, často i shromaždiště židovské obce. Synagógy vznikly v židovské diaspoře jako školy a náboženská střediska. Od antiky jsou synagógy svou hlavní částí, zvýšeným místem pro skříňku s opisy tóry a se dvěma sedmiramennými svícny, orientovány k Jeruzalému. Uprostřed je tribuna předčítajícího, po stranách místo pro věřící, oddělené pro muže a ženy. Jedna z nejvýznamnějších dochovaných synagog v České republice je raně gotická tzv. Staronová synagóga v Praze, postavená kolem roku 1280

 

Žid

Židy (s velkým písmenem) máme na mysli židovský (izraelský) národ, židy (s malým písmenem) označujeme vyznavače judaismu.

Oba významy se do jisté míry překrývají, protože židovské náboženství bylo původně náboženstvím národním a bylo jedním z určujících rysů příslušnosti k židovskému národu. Dalšími rysy bylo území státu Izraele a Palestiny a jazyk (hebrejština, aramejština, později např. jidiš a ladino).

 

Tóra

znamená učení, pokyny. V nejužším smyslu jde o první ze tří částí Tanachu, neboli prvních pět knih hebrejské Bible.
Těchto prvních pět knih se také nazývá Pentateuch, anebo Pět knih Mojžíšových: Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium.
V širším slova smyslu pak slovo Tóra zahrnuje nejen zmíněných pět knih, ale také další dvě části Tanachu a Ústní zákon (tradiční interpretace textu Tóry).
Tóra ve smyslu Pentateuchu je základním dokumentem judaismu. Slovo samotné má kořen v hebrejském „jara´“, učit. V Tóře jsou obsaženy nejen příběhy Adama, Noeho, Mojžíše a ostatních patriarchů, ale také 613 židovských přikázání a další materiál, který lze považovat za právotvorný. Tóra tak dala základ celému pozdějšímu židovskému právu.

 

 

Rabín

Rabín (též někdy česky rabi) je židovský duchovní. Slovo rabín znamená „učitel“. Je to vždy nejvyšší duchovní pro danou zemi.

Mikve

Židovská rituální lázeň (též Mikve, z hebrejštiny) „sebrání“ nebo „shromáždění vody“ (srv. Gn 10) je nádrž s přírodní vodou, která slouží k duchovnímu očištění. Mikve by měla pojmout nejméně 762 litrů vody a být dost hluboká, aby umožnila dospělému úplné ponoření. Ve starověkém Izraeli používali mikve kněží k rituální očistě před službou v Jeruzalémském chrámu. V současné době mikve slouží pro duchovní očistu ženy po menstruaci, po porodu, či jiném krvavém výtoku. Ponoření do mikve je také nezbytnou součástí konverze k judaismu (musí jej podstoupit jak mužští, tak ženští konvertité.) V mikvi se dále košerují některé druhy nádobí vyrobené nežidovském prostředí, před použitím v židovské kuchyni. Muži chodí do mikve zpravidla pouze v období tzv. Vysokých svátků (Roš ha-šana a Jom Kipur) za účelem duchovní přípravy a očisty před těmito významnými židovskými svátky. Chasidští muži chodí za stejným účelem do mikve dokonce i v předvečer šabatu