V rodině Petra Šindeláře, Brnířov čp. 13, se našel sešit zápisů o přípravě na vybudování Švehlova pomníku v r. 1935.
Antonín Švehla byl československý politik, předseda 3 vlád, předseda agrární strany a hostivařský statkář. Narodil se 15. 4. 1873 v Hostivaři, v Rakousku-Uhersku, zemřel 12. 12. 1933 v 60 letech v Praze.
Spolu s Aloisem Rašínem, Jiřím Stříbrným, Františkem Soukupem a Vavrem Šrobárem vyhlásil dne 28. 10. 1918 samostatný Československý stát.
Neměl žádné školy, ale zdravý selský rozum statkáře. Podpořil T. G. Masaryka při volbě na prezidenta republiky.
Byl dlouholetým předsedou Agrární strany – ta byla pravicovou konzervativní politickou silou, kterou podporovali nejen sedláci, ale i živnostníci.
Po roce 1918 spoluvytvářel novou pozemkovou reformu.
Svaz dobrovolných hasičů v Brnířově rozhodl dne 5. 10. 1934 zasadit na počest státníka Antonína Švehly lípu, jež by byla symbolem odhodlání občanů následovat myšlenky tohoto státníka.
30. 11. 1934 obec propůjčila místo pro Švehlovu lípu a bylo zvoleno předsednictví – p. Seidenglanz Karel předseda, Husník Josef, Pavelka, Jehlík Josef a Seidenglanz Josef.
3. 1. 1935 byl dovezen první materiál na vyvýšení místa, vymezena plocha pro úpravu a příkopy.
8. 4. 1935 byl přivezen kámen z Modlína, který vážil 13 q a 70 kg, do něhož měl být vytesán nápis. Do podstavce byl zazděn oficiální pamětní spis. Lípy byly vysazeny 3.
19. 4. 1935 byla plocha oplocena a vysázen živý plot z pámelníků.
Regulace a úprava návsi stála 25.000,- Kčs. Velká byla i pomoc spoluobčanů.
V této době stoupala nezaměstnanost, i v Brnířově bylo 14 nezaměstnaných a podpora v nezaměstnanosti byla 10,- Kčs týdně. Týdenní výdělek dělnické rodiny byl 60,- až 120,- Kčs.
Ceny zboží: - máslo 14,- Kčs/kg
– vejce 30 haléřů/kus
– maso živá váha výkup 1-3,- Kčs/kg
– maso u řezníka prodej 10,- Kčs/kg
– žito 130,- Kčs/q
– pšenice 160,- Kčs/q
– oves 110,- Kčs/q
– brambory 25,- Kčs/q
V roce 1935 měla obec Brnířov – německy Premirschen – 352 obyvatel a 73 domů.
Své členy zde měly tyto strany: Sociální demokraté, Agrárníci, Čeští socialisté, Komunisté a Klerikálové.
Německé rodiny zde žily 3 a 1 smíšená rodina.
Dne 10. 6. 1935 došlo k odhalení pomníku. U Kdyně se seřadil průvod v čele se státní vlajkou, následovalo 25 jezdců na koních, za nimi alegorický vůz a žebřiňáky z Nové Vsi, Chodské Lhoty, Šteflí, Hluboké a Brnířova.
Poté hudba a ostatní účastníci. Průvod obešel náves a shromáždil se u dosud zahaleného pomníku. Po státní hymně a vztyčení vlajky odhalil pan Josef Seidenglanz pamětní kámen a vysazené 3 lípy.
Po II. světové válce byla Agrární strana zákonem rozpuštěna pod záminkou kolaborace s okupanty. Švehlovi nástupci byli uvězněni a venkov ovládla komunistická strana se svým programem. Od r. 1948 začala vznikat v republice Jednotná zemědělská družstva.
V roce 1948 komunisté vykopali před pomníkem jámu a kámen do ní svalili a zaházeli zemí. Pamětní spis zůstal v betonových základech památníku.
Obec Brnířov zůstala samostatná od r. 1919 mimo 2. světovou válku až do 31. 12. 1963. /pozn. Od r. 1945 do r. 1963 nebyla psána kronika Brnířova/.
Od 1. 1. 1964 se Brnířov sloučil se Kdyní.
Samostatnou obcí se stal Brnířov znovu až od 1. 1. 1991, po vyhlášení referenda v Brnířově dne 24. 11. 1990.
OBNOVENÍ ŠVEHLOVA PAMÁTNÍKU
Dne 30. 6. 1994 člen obecního zastupitelstva Brnířov pan Vladimír Weber za pomoci několika dalších občanů pomník vykopali a obnovili. Nese původní nápis – Švehlově památce 1935.
Uprostřed návsi v Brnířově je malý spíše miniaturní parčík, jemuž mladí i staří říkají Švehlova zahrádka. Mnozí z těch mladších si možná až v roce 1994 uvědomili, proč tomu tak je.
Kronikářka Brnířova
