Obce DSO Kdyňska

Okolí obce má přírodní podhorský ráz s loukami a lesy, s krásným výhledem na Šumavu. Běhařov je hezky upravená pošumavská obec se 160 obyvateli. Dostupnou památkou je místní zámek, v obci najdete pěkný hostinec a obchod. K osvěžení slouží letní koupaliště i známé zatopené pískové lomy Kal (6 km). V nedalekém Úborsku je nový penzion s kapacitou téměř 40 lůžek.

Bližší informace: www.beharov.cz.

Obec se nachází v půli cesty mezi městy Kdyně a Klatovy. Dominantou Dlažova je kaple sv. Markéty umístěná západně od obce Dlažov na vrcholu, ze kterého je nádherný výhled...

Bližší informace: www.dlazov.cz.

Obec Koloveč leží v mírně zvlněné krajině 15 km severovýchodně od Domažlic. První historické zprávy o Kolovči se objevují již koncem 12. století. Obyvatelé Kolovče se zabývali převážně zemědělskou výrobou. Z řemesel vyniklo především hrnčířství. Zásluhou rodiny Volfových se udržela výroba typické kolovečské keramiky dodnes. Díky výskytu vhodné hlíny přispívalo k tehdejšímu rozvoji i cihlářství, existovaly zde dvě sirkárny a továrnička na kartáčnické výrobky.

Obec je známa pověstí o zázračném mlýnu, který přemílal staré báby na mladá děvčata, která vznikla pravděpodobně již na počátku 19. století. Tento zvyk se jako usměvavá lidová zábava udržel s určitými přestávkami do současných let.

K významným budovám zachovaným dodnes patří Stará kolovečská radnice. V objektu se dnes nachází Obecní knihovna.

Dalším historickým objektem je kostel Panny Marie. První zmínky o něm pocházejí ze 16. století v těsné blízkosti stojí barokní fara, která je spojena se svatyní krytou pavlačí. Před kostelem je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého pocházející z roku 1776. V Kolovči stojí za prohlídku Muzeum techniky a řemesel. Bližší informace www.muzeum–kolovec.wz.cz.

Bližší informace: http://www.mestyskolovec.cz/.

Město Kdyně leží v kotlině obklopené zalesněnými hřebeny Kdyňské vrchoviny v Plzeňském kraji asi 7 km od hraničního přechodu se Spolkovou Republikou Německo Všeruby – Eschlkam. Město má kolem pěti tisíc obyvatel a dnes jej tvoří kromě vlastní městské části ještě dalších 7 obcí. Z majestátného kopcovitého okolí vyniká vrch Koráb (773 m) a nad městem položený Rýzmberk se zříceninami stejnojmenného hradu. S tímto feudálním sídlem byly osudy města úzce spojeny po celý středověk. Nejstarší záznam o lokalitě se vztahuje k roku 1369. Její historie sahá bezesporu ještě do dřívějších let. Mezi další památky patří zřícenina hradu Nový Herštejn ze 14. stol., kostel svatého Mikuláše ze 14. stol. a Židovská synagoga a Muzeum Příhraničí, ve které se nachází Informační centrum.

Okolím Kdyně prochází síť značených turistických, cyklistických tras a nově vznikající trasy pro vyjížďky na koních. V blízkosti města se rozkládá malebné koupaliště Na Hájovně s chatovou osadou a kempem. Ubytovaní v penzionech včetně kvalitní sítě restaurací nabízí i vlastní město, které se stává významným turistickým centrem a výletním městem.

Bližší informace: www.kdyne.cz.

V polovině mezi městy Domažlice a Klatovy leží obec Loučim. Rozkládá se na svahu obráceném k jihozápadu, jehož vrcholky tvoří Černá skála (731 m) a Kámen (684 m). Obec, ve které žije v současné době 125 obyvatel, je prvně připomínána v roce 1357, kdy zdejší tvrz vlastnil rod Přichovských. Po něm se v držení vystřídala řada šlechtických rodů. Posledním majitelem byl až do pozemkové reformy kníže Hohenzollern ze zámku v Bystřici nad Úhlavou. Nejstarší historickou památkou vsi je nově opravený kostel Narození panny Marie ze 2. čtvrtiny 14. století. Před kostelem pod lipami stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Odtud se otevírá nádherný pohled na panorama horní Šumavy. Na hřbitově se nachází hrob básníka Rudolfa Mayera. Asi 1 km severovýchodně od obce leží v lese židovský hřbitov založený kolem roku 1720 s řadou historických náhrobků.

Bližší informace: www.loucim.cz.

Němčice jsou položeny v kotlině obklopené zalesněnými vrchy Branišovského hvozdu. Přímo nad vsí se vypíná návrší se zříceninami hradu Nového Herštejna, k němuž ves Němčice zmiňovaná od roku 1379 po celý středověk náležela. V 16. stol. se stala součástí únějovického statku, s nímž byla roku 1711 přikoupena k Chudenicím, při nichž zůstala až do konce feudalismu.

Na křižovatce uprostřed vsi stojí drobná rázovitá soška sv. Jana Nepomuckého. V její blízkosti, kde můžeme předpokládat jádro staré osady stojí několik chalup, které jsou posledními zbytky zdejší lidové architektury.

Při východním okraji vsi leží koupaliště napájené vodami Starého potoka, který pramení v kopcích nad vsí s přilehlými tenisovými kurty. Sotva 2 km jsou vzdáleny rozsáhlé zříceniny hradu Nového Herštejna, založeného v 1. pol. 14. stol., dobytého bavorskými vojsky v roce 1475 a opuštěného kolem pol. 16. stol.

Bližší informace: www.nemciceukdyne.cz.

Spáňov leží v meandru železniční trati asi 5 km jihovýchodně od Domažlic. Jméno obce je pravděpodobně odvozeno od příjmení Sspan, které je ještě roku 1464 doloženo v sousední vsi Zahořany. První zmínka o vsi se objevuje k roku 1372, kdy je připomínán Sudivoj ze Spáňova. K dalším drobným feudálům Spáňovští z Lisova. Od 15. stol. až do roku 1850 patřil Spáňov vyjma krátkých přestávek k majetku královského města Domažlic. V celkových pohledech na obec se uplatňuje železniční trať Domažlice–Klatovy dokončena v roce 1888.

Obec je soustředěna kolem malé návsi, na níž stojí šestiboká kaple sv. Jiří z 18. stol.. Některé z usedlostí obklopující hlavní komunikaci patří k památkám lidové architektury.

K akcím s určitou tradicí náleží mezinárodní setkání harmonikářů z Čech a Bavorska, které se těší hojné účasti. Od roku 1978 se v obci konají srazy spáňovských rodáků. Působivý pohled se otevírá z cesty vedoucí na vrch k památnému glorietu Klobouk odkud je možné přehlédnout celé okolí vsi.

Bližší informace: www.spanov.cz.

První písemná zmínka o obci je stanovena rokem 1239. Obec je položena v údolí Koutského potoka. Již v prvé písemné zmínce z r. 1239 jsou Zahořany uvedeny jako majetek kláštera v Kladrubech. Ve 14. století byla ves rozdělena na mnoho dílů. V polovině 15. století části obce skoupil a sloučil zeman Jindřich Kytice, připomínaný v letech 1430 – 1458, který byl správcem kláštera v Chotěšově. Samostatnost si zahořanský statek s malou přestávkou udržel až do 1. poloviny 17. století, kdy byl připojen ke koutskému velkostatku. Majitelé vsi si zde vybudovali tvrz, která byla v 16. století přestavěna na renesanční sídlo a později využívána k hospodářským účelům.

Ve Staněticích se nachází přírodní koupaliště se skluzavkou.

Bližší informace: www.obeczahorany.cz.

Brnířov leží v těsném sousedství Kdyně v údolí Starého potoka. Lokalitou obklopenou zalesněnými vrchy Bezného a Kněžské hory prochází silniční tah Domažlice Klatovy. Nejstarší zmínka o vsi se vztahuje k prodeji panství hradu Rýzmberka v roce 1508, kde je zmiňovaná pod jménem Břevňov. Jméno vsi je odvozováno od staročeského názvu Brnieř – později platnéř (výrobce brnění a zbroje). Při panství hradu Rýzmberka, později velkostatku Kout, zůstal Brnířov až do konce feudalismu.

Bližší informace: www.obecbrnirov.cz

Ves Kout na Šumavě s osadami Starý a Nový Dvůr je položená při silnici Domažlice – Kdyně na úpatí vrchu se zříceninami hradu Rýzmberka. V 1. polovině 16. století patřila ves rodu Branišovských z Branišova. Na konci 16. století získal Kout majitel rýzmberského panství Jiřík z Gutštejna a připojil jej natrvalo k Rýzmberku. Nejpozději za Gutštejnů zde byla založena tvrz, na níž bylo po zániku hradu přemístěno obydlí majitele i správa bývalého rýzmberského panství. V poslední třetině 17. století zakoupil panství Volf Maxmilián Lamingen (známý Lomikar) a spojil je s trhanovským panstvím. V letech 1697–1908 se vlastníkem stává hraběcí rod Stadionů, který následují Rzyszewští a Schönbornové.

Nejstarší památkou obce je bývalá renesanční tvrz, která je nyní sídlem obecního úřadu. V její blízkosti se tyčí kostel sv. Jiří vybudovaný na bývalých pivovarských sklepích. Na severním okraji obce stojí stadionský zámeček, který dnes nabízí ubytování.

K pozoruhodným místům položeným v blízkosti Kouta patří známý gloriet Klobouk. Ten podle pověsti upomíná na kardinála Cesariniho, který zde při útěku z bitvy u Domažlic v roce 1431 údajně ztratil svůj klobouk. K turistickým pozoruhodnostem patří nově otevřený pivovar, kde se vaří a točí pravé koutské pivo.

Bližší informace: www.koutnasumave.cz.

Obec leží v malebné kotlině potoka Dubovky, kterou obklopují lesy korábského masivu. Mezholezy položené ve výšce 532 m jsou vzdáleny 5 km od Kdyně.

První písemná zmínka o vsi se váže k roku 1379. V 16. století se zdejší sídlo vyskytuje v drženi rodu Kanických z Čachrova, kteří zde žili až do poloviny 17. století. Poté se zde vystřídalo několik majitelů. V tomto století tvořily Mezholezy krátce samostatný statek, na němž je uváděno panské sídlo – zámeček.

V roce 1666 povstali mezholezští poddaní proti vrchnosti. Událost dodnes připomíná památníček obětem postavený v roce 1935 před obecní kapličkou. Ze starých vesnických chalup je nejzachovalejší roubená usedlost č. p. 38. V roce 1988 získaly Mezholezy novou školní budovu. Zároveň se začala vést i školní kronika uložená dnes v domažlickém okresním archivu.

Bližší informace: www.mezholezy.cz.

Nová ves leží 3 km jižně od Kdyně na úbočí vrchu Bezný a Ráj. Byla založená patrně ve 2. pol. 15. stol. majiteli hradu Rýzmberka pod jehož panství spadala. V pramenech se uvádí prvně k roku 1508. Po zániku Rýzmberka se stává součástí koutsko–trhanovského velkostatku, při němž zůstala až do konce feudalismu. V období rozsáhlé správní reformy po roce 1850 se Nová Ves stává poprvé samostatnou obcí.

Ve středu návsi stojí čtvercová kaplička. V obci je obchod a pohostinství. Panorama Nové Vsi dotváří 3 výrazné zalesněné vrchy Bezný, Čepice a Ráj, které jsou se vsí spojeny červenou turistickou značkou. Ta turisty zavede i na nedaleký poutní kostel sv. Anny a kostelík sv. Václava na Brůdku. Z okolí Nové Vsi se otevírá řada působivých pohledů na hraniční pásma Českého lesa, Šumavy i hřeben bavorského Hohen Bogen. 

Bližší informace: http://www.novaveskd.cz

Ves Úboč je rozložena na úbočí Kněžské hůrky 6 km severovýchodně od Kdyně. Úboč je zmiňovaná v historických pramenech od roku 1251. Po založení hradu Nového Herštejna se stala součástí herštejnského panství. Ve středověku je připomínaná Horní a Dolní Úboč, z nichž každá měla svůj kostel.

Významnou dominantu obce tvoří kostel sv. Mikuláše založený již ve 13. století a o nový presbytář rozšířený kolem poloviny 14. století. Na zahradě fary vystavěné proti kostelu jsou zachovány zbytky středověkého tvrziště ze 13. století. V obci stojí několik ukázek roubené i zděné lidové architektury. Asi 2 km severně od vsi se vypínají zříceniny hradu Netřebu, z něhož se zachovaly zbytky věže, v jeho okolí se rozkládá přírodní rezervace tisu.

Bližší informace: http://www.uboc.cz

Obec Všepadly leží severovýchodně od Kdyně v údolí Starého potoka obklopená zalesněnými hřebeny se zbytky památných hradů Netřebu a hradu na Velkém Kouřimu. K malebnosti nejbližšího okolí vsi přispívá velký Všepadelský rybník.

První zmínka o vsi se objevuje v roce 1379, kdy byla součástí panství blízkého hradu Nového Herštejna, při němž zůstala po celý středověk. Po zániku herštejnského panství patřila k blízkým Únějovicim a společně s nimi přešla v roce 1711 k chudenickému panství Černínů.

Ve vsi stojí šestiboká kaplička sv.Václava z roku 1775. Na vršíčku jihozápadně od vsi pod lipami je vybudovaná kaplička Panny Marie. Donedávna obsahovala raně barokní sochu všepadelské madony. Asi 2 m vysoká socha pocházela z dnes již zbořeného kostela sv.Václava v Úboči. Dnes je uložená na bezpečném místě.

K obci patří místní část Košenice. Dohromady zde žije 45 obyvatel.

Bližší informace: http://www.vsepadly.cz

Obec Černíkov je položená na úpatí vrchu Malého Kouřimu a vzdálená asi 7 km severovýchodně od Kdyně. První zmínky o vsi se vztahují k roku 1379. V 15. století se na zdejší tvrzi vyskytují vladykové z Čiremperka, pričemž Čiremperk je patrně pouze módně upravený název Černíkova. Při vpádu bavorských vojsk v zimě roku 1473 byl Černíkov se sousedním Úsilovem vypálen bavorským vojskem jako odveta za obdobné aktivity českých rytířů na bavorském území. V historicky nejvýznamnějších Slavíkovicích stojí empírový kostelík sv. Josefa a patrový srub chráněný jako významná památka lidové architektury. V blízkosti Rudoltic se nacházejí poslední stopy sejpů, které upomínají na středověké rýžování zlata. Nejpůvabnější pohledy na Slavíkovice a větší část okolí Černíkova se otevírají ze strání pod vískou Nevděk.

Bližší informace: www.cernikov.cz.

Chodská Lhota leží v malebné kopcovité krajině mezi Kdyní a Pocinovicemi. Ves, původně nazývaná jen Lhota, byla v roce 1325 uvedena spolu s dalšími privilegovanými chodskými vesnicemi v listině krále Jana Lucemburského. Název Chodská Lhota je užíván teprve od roku 1945. Chodové ze Lhoty se zúčastnili strážní služby na české hranici stejně jako svobodní sedláci z dalších chodských vsí, s nimiž sdíleli i jejich marný boj proti vrchnosti.

Ves je založená ve svažitém údolí při úpatí vrchu Chlumek (644 m). Její zástavba je soustředěna kolem rozlehlé obdélné návsi, z jejíhož středu vystupuje rozměrná neogotická kaple sv. Václava vystavěná koncem 19. století. Při ní stojí památník obětem 1. světové války. K obci Chodská Lhota náleží osada Štefle, část Výrova a osada Blahníky.

Působivé pohledy na Chodskou Lhotu se otevírají především z okolních kopců – Dobré hory, Chlumku a Javorovice.

Bližší informace: www.chodskalhota.cz.

Libkov je položen na hlavním silničním tahu Domažlice – Klatovy.V roce 1379 je ves v historických pramenech uváděna poprvé. Vlastnila ji Přibyslava, vdova po některém z místních vladyků nebo majitelů okolních hradů. S další zprávou o Libkově se setkáváme v období česko – bavorských pohraničních válek, kdy vtrhli na úsilovské panství Bavoři a Libkov spolu s dalšími vesnicemi vypálili. V místech pusté vsi vznikl svobodnický dvůr, který se stal základem pozdějšího šlechtického statku, kolem nějž se postupně rozvinula nová ves.

Jádro vsi tvoří vejčitá náves s rybníčkem osazená lipami a oživená památníkem upomínajícím na Mistra Jana Husa. V pohledech na ves se výrazně uplatňuje návrší s kaplí sv. Markéty. Dnes je porostlé jen nízkým lesem a otevírá se odtud pohled na Kdyňsko i sousední Klatovsko. Ve stejné vzdálenosti od Libkova (asi 1,5 km) leží i poutní místo Dobrá Voda u Pocinovic s kaplí a studánkou. 

Bližší informace: http://www.libkov.cz

Mrákov patřil mezi 11 nejstarších chodských vesnic rozložených na jihozápadním pomezí Čech. Leží asi 4 km jižně od Domažlic. Jejich obyvatelé vykonávali strážní službu k ochraně zemské hranice a obchodních stezek vedoucích do města Domažlice. Potvrzuje to listina krále Jana Lucemburského z r.1325.

Fara Mrákov byla zřízena v r. 1785 oddělením od domažlického děkanství. V letech 1811 – 1813 byl na návsi, na místě dřívější kaple vystavěn kostel zasvěcený sv. Vavřinci. Jedná se o trojlodní stavbu s hranolovou věží v průčelí.

Bližší informace: www.mrakov.cz.

Obec Pocinovice vzdálená 10 km jihovýchodně od Kdyně je rozložená při úpatí Jezvineckého lesa. V minulosti náležela k největším chodským vsím. Se jménem Podsinowicz se setkáváme v opisu privilegia krále Jana Lucemburského hlásícímu se k roku 1325. Pocinovice bývaly centrem Dolního Chodska a pocinovičtí sedláci patřili většinou k radikálnější části chodského společenství. Při známém povstání Chodů roku 1693 došlo právě u Pocinovic k jedinému otevřenému střetu mezi Chody a dragouny, kteří proti nim byli povoláni. Pod správu koutsko–trhanovského panství náležela ves až do konce feudalismu.

Dominantu vsi tvoří kostel sv. Anny, který byl postaven v letech 1805 – 1806. Ve vsi stojí dosud několik dobře zachovaných chalup z počátku a průběhu 19. století.

Pod obecní úřad Pocinovice spadá řada samot roztroušených po stráních v okolí obce a osada Orlovice. Pocinovice byly v soutěži vesnic roku 2000 (Plzeňský kraj) oceněny 3. místem. Staré jádro obce bylo pro svoji památkovou hodnotu vyhlášeno památkovou zónou.

Významným poutním místem Dolního Chodska bývala Dobrá Voda u Pocinovic. Současná kaple vzdálena asi 1 km od Pocinovic byla vystavěna v letech 1782 – 1783. Druhá menší kaple stojí přímo nad pramenem, jemuž byla přisuzována zázračná moc.

Bližší informace: www.pocinovice.cz.

Ves Úsilov je rozložena v mělkém údolí potoka Dubovky asi 10 km východně od Kdyně. Součástí obce jsou dva velké rybníky. První zmínka o vsi se vztahuje k roku 1379. Roku 1403 je zmiňován první vlastník samostatné vsi Vilémek z Úsilova. Za rytířů Výrků z Úsilova, kteří válčili s bavorskou šlechtou, byla ves vypálena bavorským vojskem.V roce 1711 ztrácí úsilovský statek samostatnost a stává se součástí panství Chudenice. Tvrz náleží k nejzachovalejším stavbám svého druhu na Domažlicku.

Bližší informace: www.usilov.cz.

Lokalita položená na česko–bavorské hranici a vzdálena 7 km jižně od Kdyně byla původně nazývaná Böhmische Weiher – Český Rybník nebo prostě jen Rybník. Tento název byl odvozen od velkého rybníka, který charakterizuje lokalitu dodnes. V roce 1570 získala obec při rybníku privilegium městečka a s ním i nové jméno Neumark. Současný název Všeruby se objevuje prvně roku 1789. V 17. století je městečko centrem malého panství. V 18. a 19. století se obživou obyvatel stává vedle tradičního zemědělství i košíkařství a hrnčířství. Po 2. světové válce nastává odsun německého obyvatelstva a uzavření starého hraničního přechodu. K opětnému otevření přechodu Všeruby – Neuaign dochází teprve 1. července 1990.

Na nejvyšším místě stojí kostel sv. Archanděla Michaela, před ním se nachází pamětní deska vztahující se k pobytu české spisovatelky Boženy Němcové (1847 – 1848). Do Všerubského průsmyku je kladena známá bitva svedená v roce 1040 mezi vítězným českým knížetem Břetislavem I. a německým císařem Jindřichem III. Na místě údajného bojiště stojí kostelík sv. Václava, na protějším návrší se vypíná barokní poutní kostel sv. Anny.

Bližší informace: www.vseruby.info.

Běhařov, Brnířov, Černíkov, Dlažov,  Chodská Lhota, Koloveč, Kout na Šumavě, Libkov, Loučim, Mezholezy u Kdyně, Mrákov, Němčice, Nová Ves, Pocinovice, Spáňov, Úsilov, Úboč, Všeruby, Všepadly, Zahořany