Válečná léta
Válečná léta
Zákon z roku 1940 o právním postavení Židů ve veřejném životě zakazoval Židům
vykonávat jakékoli povolání. Například odnímání lékařských praxí zde postihlo
MUDr. Lva Hartmana:
15.7.1940 žádá za připuštění k výkonu lékařské praxe jako „židovský lékař“ v
Kdyni. 24.7.1940 už nabývá účinnosti konečné rozhodnutí o tom, že ministerstvo
sociální a zdravotní správy odnímá právo k výkonu lékařské praxe a MUDr. Hartman
přestává též být členem lékařské komory. Židovský majetek zabavený v
protektorátu podléhal podle nacistických zákonů zvláštní správě. Po vystěhování
původních majitelů byl většinou tak zvaně „arizován“ německými válečnými
poškozenci. Občas se ovšem na seznamech nových majitelů židovského majetku
objevují i Češi.
Správci bytové výstavby pro západní Čechy v Plzni sděluje Městskému úřadu ve
Kdyni, že k 1. 1. 1945 přebírá správu všech židovských nemovitostí. Zasílá
seznam domů, které spravuje, žádá o vyrovnání poplatků. Závěrem dopisu
zdůrazňuje, že volné židovské byty smí být obsazovány pouze s jejím souhlasem.
Židovská náboženská obec v Praze, místní úřad Domažlice, se 19. 8. 1942 obrací na
domažlickou protektorátní okresní správu (OÚ) s výzvou, aby vydala souhlas se
znovuotevřením židovských synagog ve Kdyni a v Kolovči, které protektorátní
policie uzavřela a zapečetila. – Souhlas vydán nebyl, byl považován za zbytečný,
protože 30. 11. 1942 byli všichni Židé z tehdejšího okresu Domažlice odvlečeni
do Terezína a odtud do vyhlazovacích táborů.