Slovníček pojmů
Slovníček pojmů
Synagoga
Řecky synagógé, shromáždění, shromaždiště, židovská modlitebna, často i
shromaždiště židovské obce. Synagógy vznikly v židovské diaspoře jako školy a
náboženská střediska. Od antiky jsou synagógy svou hlavní částí, zvýšeným místem
pro skříňku s opisy tóry a se dvěma sedmiramennými svícny, orientovány k
Jeruzalému. Uprostřed je tribuna předčítajícího, po stranách místo pro věřící,
oddělené pro muže a ženy. Jedna z nejvýznamnějších dochovaných synagog v České
republice je raně gotická tzv. Staronová synagóga v Praze, postavená kolem roku
1280
Žid
Židy (s velkým písmenem) máme na mysli židovský (izraelský) národ, židy (s
malým písmenem) označujeme vyznavače judaismu.
Oba významy se do jisté míry překrývají, protože židovské náboženství bylo
původně náboženstvím národním a bylo jedním z určujících rysů příslušnosti k
židovskému národu. Dalšími rysy bylo území státu Izraele a Palestiny a jazyk
(hebrejština, aramejština, později např. jidiš a ladino).
Tóra
znamená učení, pokyny. V nejužším smyslu jde o první ze tří částí Tanachu,
neboli prvních pět knih hebrejské Bible.
Těchto prvních pět knih se také nazývá Pentateuch, anebo Pět knih
Mojžíšových: Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium.
V širším slova smyslu pak slovo Tóra zahrnuje nejen zmíněných pět knih,
ale také další dvě části Tanachu a Ústní zákon (tradiční interpretace textu
Tóry).
Tóra ve smyslu Pentateuchu je základním dokumentem judaismu. Slovo samotné má
kořen v hebrejském „jara´“, učit. V Tóře jsou obsaženy nejen příběhy Adama,
Noeho, Mojžíše a ostatních patriarchů, ale také 613 židovských přikázání a další
materiál, který lze považovat za právotvorný. Tóra tak dala základ celému
pozdějšímu židovskému právu.
Rabín
Rabín (též někdy česky rabi) je židovský duchovní. Slovo rabín znamená „učitel“.
Je to vždy nejvyšší duchovní pro danou zemi.
Mikve
Židovská rituální lázeň (též Mikve, z hebrejštiny) „sebrání“ nebo
„shromáždění vody“ (srv. Gn 10) je nádrž s přírodní vodou, která slouží k
duchovnímu očištění. Mikve by měla pojmout nejméně 762 litrů vody a být dost
hluboká, aby umožnila dospělému úplné ponoření. Ve starověkém Izraeli používali
mikve kněží k rituální očistě před službou v Jeruzalémském chrámu. V současné
době mikve slouží pro duchovní očistu ženy po menstruaci, po porodu, či jiném
krvavém výtoku. Ponoření do mikve je také nezbytnou součástí konverze k judaismu
(musí jej podstoupit jak mužští, tak ženští konvertité.) V mikvi se dále
košerují některé druhy nádobí vyrobené nežidovském prostředí, před použitím v
židovské kuchyni. Muži chodí do mikve zpravidla pouze v období tzv. Vysokých
svátků (Roš ha-šana a Jom Kipur) za účelem duchovní přípravy a očisty před
těmito významnými židovskými svátky. Chasidští muži chodí za stejným účelem do
mikve dokonce i v předvečer šabatu