... o kdyňských Židech
... o kdyňských Židech
První Židé přišli na Kdyňsko patrně už v 16. století. V hojnějším počtu se zde
začali usazovat po roce 1635 na tehdejším koutském panství hraběte Wolfa Viléma
Lamingena, který jim byl příznivě nakloněn. Další majitelé panství, hrabata
Stadionové, se sice snažili židy ze svého majetku vystěhovat, díky tehdy už
liberálnějším právním předpisům se jim to ale nepodařilo. Na přelomu 18. a 19.
století vznikají silné židovské náboženské obce v Pocínovicích, v Dlažově
(Dlažov tehdy spadal do okresu Domažlice), v Loučimi, ve Všerubech, v
Radonicích, v Kolovči a později, v polovině 19. století, i v samotné Kdyni. Židé
byli zpočátku především tak zvanými cestujícími obchodníky. Obchodovali s
železem, střižním zbožím, s dobytkem, s obilím, s drůbeží a se zvěřinou. Byli
pořadateli kdysi slavných dobytčích trhů ve Kdyni. Ve Všerubech a v okolí
organizovali výrobu krabiček na sirky. V deseti vesnicích kolem Všerub si prý
lidé touto prací vydělali až 15 tisíc zlatých ročně. Židovskou inteligenci
představovali právníci a lékaři.
Od konce 19. století začíná odchod židů z venkova do velkých měst. Kdysi bohaté a
živé židovské náboženské obce na venkově postupně zanikají. Tak v roce 1930
nebyl například v Dlažově už ani jediný žid. Ve Kdyni v té době zbylo 9
židovských rodin, celkem 25 lidí.